|
|
Jugoslávská válka v bosenských médiích
Delic, Lamija ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Lamija DELIC, Jugoslávská válka v bosenských médiích Abstrakt Média v moderní společnosti přispívají k vytváření nových mýtů. Některé z těchto mýtů pocházejí ze zábavního průmyslu a kultury celebrit. Média se však jako prvek kulturní matrice podílejí také na vytváření nových politických mýtů. V etno-národních společnostech fungují tyto mýty jako základ pro sjednocení národa a určení jeho identity, zejména během konfliktu nebo války. Jejich úlohou je také vytvářet obraz světa modelováním obrazů minulosti, v nichž jsou příslušníci jiných kultur a národů zobrazování jako nepřátelé. Diplomová práce se zaměří na studium kolektivní paměti, a způsob, jakým novináři a novinářky Bosny a Hercegoviny prožívali válku skrze média a jejich roli během války v letech 1992-1995. Válečný žurnalismus slouží jako klíčový aktér při utváření kolektivní paměti. Novináři fungují jako interpreti, prezentují příběhy a rámují události, které přispívají ke kolektivnímu pochopení války. Mají moc ovlivnit veřejnou paměť tím, jak vybírají, interpretují a šíří informace, ovlivňující také to, jak občané vnímají a pamatují si konflikt. Co si pamatujeme a jak si pamatujeme, se neustále mění, a tak odhaluje moc médií při utváření toho, jak pozorujeme a vzpomínáme na události během a po období ozbrojených konfliktů. Autoři, kteří budou sloužit...
|
|
| |
|
|
Post-Socialist Diaspora and Memory: The Case of Serbs in Prague
Hakobyan, Tatev ; Roginer Hofmeister, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
This master thesis aims to reveal the perceptions of the Yugoslav socialist period and the key factors influencing those perceptions among the second-generation Serb migrants in Prague, Czech Republic. The in-depth narrative interviews of two participants with dual heritage, who belong to the post-migrant generation of Serbs residing in Prague, conducted in the course of the study imply that the perceptions of the Yugoslav socialist era are predominantly positive, influenced by the family transmission of memories and the factor of dual heritage, Yugoslav cultural products, and the dominant narratives of the Czech society.
|
|
|
Remembering another country's past: a comparative study into how Third Culture Kids can expand our understanding of German collective memory
González González, Mafalda Inés ; Testa, Alessandro (vedoucí práce) ; Kovtiak, Elisabeth (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala tématy dětí třetí kultury (TCK) a německé kolektivní paměti. Hlavním cílem této studie bylo porovnat narativní a diskurzivní podobnosti a rozdíly mezi TCK a jejich místními vrstevníky (Non-TCK) při diskusi o německé kolektivní paměti. Přehled literatury nastínil koncepty TCK a kolektivní paměti, speciálně německé kolektivní paměti. Prostřednictvím kreativních kvalitativních výzkumných metod byly provedeny rozhovory se čtyřmi Non-TCK a pěti TCK, v nichž byli požádáni, aby ze souboru 60 fotografií vybrali pět, které pro ně představují německou kolektivní paměť. Po prozkoumání obsahů, které účastníci vybrali jako německou kolektivní paměť, odhalila tematická a diskurzivní analýza různé narativy skryté v rozhovoru. Ačkoli je možné tvrdit, že všichni účastníci měli podobné hodnocení odpovědnosti, kterou by Němci měli mít za svou minulost, TCK očekávala další zapojení německých občanů do politicky aktivní činnosti. Z diskurzivního hlediska představovaly Non-TCK vzhledem k obtížnému tématu výzkumu napětí, v němž se TCK dokázaly lépe orientovat.
|
|
|
Post-colonial discourse in Spanish-speaking media: Framing of October 12th in Spanish and Mexican newspapers
Segura Mondéjar, Mar ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
V důsledku koloniálních vztahů přetrvávají v současných společnostech pozůstatky udržují nerovnosti mezi národy. Tuto problematiku ilustrují oslavy 12. října. přip příjezd Kolumba do Ameriky v roce 1492 a slaví se jako národní den Španělska a v bývalých španělských ko slava však čelí stále větší kritice kvůli svému koloniálnímu původu. Tento výzkum využívá kvalitativní ských rámců ke zkoumání rám 12. října ve španělských a mexických novinách v letech 2012 až 2022. Analýza odhaluje převážně k na zobrazování oslav, což vede ke zvýšené polarizaci kolem této události. Byla zjištěna přítomnost k kolonizátory od minulých špatností, a je častější ve španělských publikacích Tím, že tato studie osvětluje rám ování oslav 12. října, přispívá k pochopení přetrvávání koloniálního dědictví ích. Zjištění zdůrazňují potřebu kritického zkoumání a reflexe historických událostí s cílem podpořit inf ivnější vyprávění, která uznávají složitost koloniální historie.
|
|
|
From bricks to pixels and memory: An Instagram-ic multimodal analysis of the meanings upheld in the journalistic commemoration of the fall of the Berlin Wall
Machado Raupp, Eric ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Pád Berlínské zdi je jednou z klíčových událostí světových dějin. S odstupem času se kolektivní paměť na tuto událost neustále přetváří. To, jak si události společnost pamatuje, je značně ovlivněno žurnalistikou. Od pádu Berlínské zdi se změnil celý svět, a to včetně oblasti komunikace. Dnes si již svět bez sociálních médií nedokážeme téměř představit. Tato diplomová práce zkoumá významy v Instagramových příspěvcích připomínajících 30. výročí pádu 9. listopadu 2019, které mají vliv na utváření kolektivní paměti. Studie využívá kritickou diskursivní analýzu v rámci které zkoumán 11 publikací ze sedmi mezinárodních médií. Výsledky práce odhalili roli geografické polohy a kulturního odstupu na to, jak média k tématu přistupují. Výzkum také identifikoval pět dominantních významů spojených s Berlínskou zdí, jako je její symbolika rozdělení a násilí, ztělesnění svobody, zobrazení bývalé NDR jako utlačovatelského státu a její pád jako synonymum pro sjednocení Německa. Mezi méně prominentní významy patří její trvalé rozdělení, komodifikace jako kulturní ikona a kontroverzní ruská účast a vliv na tento proces. Tento výzkum zdůrazňuje význam žurnalistiky jako klíčové instituce při zaznamenávání a uchovávání kolektivní paměti, zejména v digitálním věku. To je důležité zejména proto, že se do popředí...
|
|
|
Women of Transition: Collective Memory in Azerbaijan Republic
Hashimova, Husniyya ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 měla sociální, politická a ekonomická transformace zásadní dopad na ázerbájdžánskou společnost, která byla součástí Svazu téměř sedmdesát let. To, co se stalo, je stejně důležité jako to, jak je na to vzpomínáno. Tato práce zkoumá kolektivní paměť ázerbájdžánských žen na transformaci a de(re)konstrukci jejich kolektivní identity. Biografické rozhovory jsou vedeny s deseti ženami ze čtyř ázerbájdžánských měst. Výsledky výzkumu naznačují, že genderová kolektivní paměť týkající se sovětské minulosti a transformace zahrnuje jak nostalgické cítění, tak traumata. Z toho vyplývá, že historické a politické povědomí o ázerbájdžánských ženách je nedostatečné. Jejich kolektivní identita byla konstruována jejich kolektivní pamětí každodenního života. Klíčová slova: kolektivní paměť, kolektivní identita, Sovětský svaz, přechod, ázerbájdžánské ženy, nostalgie, kulturní trauma, orální historie
|
|
|
Spojená města - rozdílná paměť: místa paměti a jejich vnímání v rozdělených městech Český Těšín a Cieszyn
Byrtus, Fabian ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Rozdělená města Český Těšín a Cieszyn jsou místem, kde se po staletí mísily různé národy, etnika a náboženství. Přirozeně se tak zde střetávají i různé dějinné narativy. Tématem této diplomové práce je kvalitativní výzkum proměny vnímání míst paměti, ve kterých krystalizuje kolektivní paměť jednotlivých skupin obyvatel Českého Těšína a Cieszyna. Práce pracuje s hypotézou, že vnímání těchto míst se v průběhu času proměňuje a jedním ze zásadních impulsů k této změně bylo zapojení České republiky a Polska do evropského integračního procesu. Primárním zdrojem jsou polostrukturované rozhovory s představiteli kulturního, společenského a politického života v obou městech. V rámci těchto rozhovorů se do popředí zájmu respondentů dostala hraniční řeka Olza/ Olše, pomníky Slezanky a Československý hraničník připomínající rozdělení obou měst v roce 1920, židovské nekropole a německé hroby na komunálních hřbitovech, a těšínská tramvaj. Nejmarkantnější je vliv evropského integračního procesu na proměnu vnímání řeky Olzy/Olše a těšínské tramvaje. Obě místa paměti se stala základem pro budování přeshraniční spolupráce měst na půdorysu Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński. V rámci společných projektů Českého Těšína a Cieszyna došlo a dále dochází k významné proměně veřejného prostoru zejména v okolí...
|
|
|
Estetika rodinného alba: přesahy momentky do dokumentární fotografie
Harciníková, Alena ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zdokumentování autorky vztahu s její matkou ve fotoknize s názvem Máma. Vztah mezi matkou a dcerou má vždy mnoho vrstev. Praktická část v podobě fotoknihy se jej snaží dokumentovat pomocí fotografií a zápisků vyňatých z diářů, které si autorky matka vede již přes dvacet let. Teoretická část reflektuje využité fotografické prvky v praktické části a teoreticky je zasazuje do kontextu. Zabývá se rodinnou momentkou a její pravdivostí. Studuje kolektivní paměti rodiny, ptá se a odpovídá na otázku opakujících se narativů v rodinných albech. Také analyzuje dvě sbírky fotografky Marie Tomanové, které se dají zařadit do rodinné umělecké fotografie.
|
|
|
Mžitky
Schrijversová, Tereza ; Spáčilová Blažková, Kateřina (oponent) ; Fišerová, Lucia (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se autorka zaměří na práci s fotografií rodinného archivu, který užívá v rámci umělecké praxe. Tento archiv zobrazuje autorčinu minulost. Autorka ve své práci bude subjektivně reflektovat možnosti vnímání obrazových vzpomínek, jakožto dvou samostatných, efemérních realit, u kterých nedokážeme potvrdit ani vyvrátit jejich skutečnost. Zároveň se chce vyhnout případné patetičnosti, ke které práce s archivem svádí, i proto bude využívat více médií, než jen samostatnou fotografii. Artificiální prostor, který vytvoří, by měl sloužit k subjektivní kontemplaci nad obrazovým médiem jehož afinita mezi realitou a jistým zvnitřněním popírá výlučnost jen jedné reality. Akcentuje zde jakési zanechání stopy, jejíž vrstevnatost odkazuje k psychologickému vývoji osobnosti v jejích inherentních rysech. Cílem práce bude multimediální instalace využívající nejen estetiky původních kinofilmů. Otevírá se zde tedy možnost práce se samotným filmovým materiálem, jakožto nositelem obrazové informace, tak i jeho digitální kopií. Následné spojení těchto médií, bude přibližovat diváka do intimního nitra samotné autorky. Práce bude realizována v galerijním prostředí, rovněž však může být zasazena do prostředí méně formálního.
|
host ::
RSS.